Včelařská konference

"S udávanou rámkovou mírou mám zkušenost jinou.Ne že by byly ,,výnosy" špatné,ale i když včelstva nijak moc nezužuju,krmím 18kg cukru,nestává se,že by včelstvo na této rámkové míře mělo nadprůměrné výnosy.Naštěstí mám jen jeden úl,byl to můj první,zakoupený na radu prodejce,doplňuji ho polonástavky.Je to veliké,těžké,všude to překáží,nechcete ho?"

Základní podstata včelaření je umět na snůšku připravit dostatečně silná včelstva a umět je skrz rojovou náladu, skrz medobraní, skrz stavění mezistěn, skrz překonávání snůškových přestávek a dalšími zásahy neshodit a udržet je stále silné.
To je stejné u všech rámkových měr.

Rozdíl je ve snůškách. Velká rámková míra se hodí na stanoviště, kde včelař v první řadě využívá velké nárazové snůšky a střední či malé nechává tak, buď na spotřebu včelám nebo je nechává třeba měsíc i víc hromadit ve včelách, než je vytočí. Tam se uplatní to, že velká rámková míra znamená sice těžší nástavek, ale jinak méně plástů a tím rychlejší manipulaci. Včelstva se připravují jmenovitě na 1 - 2 - 3 snůšky v roce jakožto vrchol sezóny a mezi snůškami se jen udržují.
Nízká malá rámková míra umí využít taky stanoviště s velkou snůškou, možná o něco hůře a pro včelaře pracněji, ale proti velkým rámkům umí využít i stanoviště, kde třebas koncentrace dobrých včelařských rostlin vůbec není, takže velká nárazová snůška tam nebývá. Kde ale jinak stále něco, sice "méně včelařského" ale pořád něco kvete, takže v součtu za včelařský rok potřebná produkce sladiny je a včely se uživí. Ale produkce je víceméně společně s nějakou menší víceméně pravidelnou produkcí medovice, rovnoměrně rozdělena od dubna po srpen až září. Všelijaké málo udržované zaplevelené plochy a lesy či přírodní neprodukční lesy či břehové porosty vodních toků, málo sekané kvetoucí trávníky v rezervacích či jinde, extenzívní pastviny a pole provozovaná biozpůsobem, kde automaticky minimálně několik procent prostoru zaujímají plevely, co kvetou, v intravilánech třeba když v okolí stanoviště nadšenci na zahradách pěstují hodně okrasných rostlin, mají hodně skalek, kde pořád něco kvete, u hřbitova, kde na hrobech taky pořád něco kvete.... V ideálním případě, když se počet včelstev na takovém stanovišti a v okolí nepřežene, takže včelky najdou dostatek sladiny pro sebe i v nepříznivém období, stačí potom od května do července do včelek co 14 dní, tři týdny pravidelně chodit a odebírat jednotlivé zavíčkované plásty. V málo příznivém období odebírat třebas jen 1 - 3 plásty s 1 - 4 kily medu z jednoho včelstva, v příznivém ze včelstva třeba 10 kilo medu, v hodně příznivém třebas plné zanesené nástavky.

Takže velké plásty, omezené jen hmotností plných nástavků, jsou spíš pro stanoviště, kde se vyskytuje množství včelařských rostlin a tudíž kde je sezónně k dispozici velké množství sladiny nebo kde se za tím kočuje.
Malé plásty jsou potom vhodnější spíš na využití ostatních všelijakých "doplňkových" stanovišť.